Narodil se 16. října 1814 (1813) v Malé Zhoři. Studoval na bohosloveckém ústavu v Brně, kde patřil ke stoupencům vlasteneckého úsilí kněze Františka Sušila. V roce 1846 ho povolal Michal Josef rytíř Manner (1810 – 1894), majitel bohdalického panství a významná osobnost kulturního a hospodářského dění na Vyškovsku, na bohdalickou faru . Škorpík byl již aktivním účastníkem národně českého hnutí na Moravě, ležel mu na srdci především osud české řeči a literatury. Pozorně sledoval dobové filozofické a filologické usilování. Roku 1847 vydal spis Mluvnictví a zjevení, zčásti polemicky zahrocený proti dílu jiného moravského obrozence, kněze F. M. Klácela. Škorpík sám se považoval za literáta. Psal mravoučné povídky a filozofické úvahy, jeho myšlenky však nebyly příliš originální, často přebíral látku od jiných autorů a vytrvale se pokoušel smířit vědu s náboženstvím. Důležitější byla jeho role v procesu národně českého uvědomování venkova, jak o tom vypovídají desítky přípěvků, které zasílal do tehdejšího tisku (např. Týdenník, Moravské noviny). V Bohdalicích vytvořil významné národně české centrum, v revolučním roce 1848 se postavil proti volbám do celoněmeckého parlamentu ve Frankfurtu nad Mohanem a strhl za sebou prakticky celý venkov kolem Vyškova. Vedl korespondenci s významnými osobnostmi své doby (František Sušil, Alois Vojtěch Šembera, Vincenc Brandl, Beneš Method Kulda). Roku 1862 se podílel na založení pěveckého spolku Hvězda v Bučovicích. V Bohdalicích působil od roku 1846 do 1858, potom 1859 přešel do sousedního Kučerova, .1863-1890 děkanem v Kučerově. 1882 okresním školním inspektorem, 1886 papežským komořím Zemřel 17. (12.) ledna 1890. Pseudonym Fr. Zhorský. Data narození a úmrtí se různí.
Klíč.slova
katoličtí kněží * překladatelé * literatura * publicisté * vlastenectví
