Malíř, kreslíř a prof. v. v., národní umělec. Žák umělec. průmyslové školy v Praze v letech 1903-1904, pak v l. 1904-1906 žák Schwaigrův na akad.výtvarných umění v Praze. R. 1905 a 1906 podnikl více cest do ciziny, v letech 1907-1908 pobyl déle v Berlíně. V letním semestru 1913 navštěvoval spec. školu grafickou prof. M. Švabinského na pražské akademii v. u. Od r. 1910 působil jako profesor kreslení v Moravské Ostravě (do roku 1920), v Novém Městě na Moravě a od r. 1924 v Brně. Byl členem Mánesa a od r. 1911 Skupiny výtvar.umělců. Je figuralista, někdejší člen předválečné Osmy, s níž vystavoval v l. 1907-1908. Z počátku jeví se u něho vliv Munchův, v r. 1909 viděl v Paříži Deraina. V roce 1910 se vrhá takřka nedočkavě v náruč kubismu a maluje vedle Zátiší na stole svého pověstného Promethea" (Dr. Vincenc Kramář). Ale zaznívají tu také jména van Gogha, Cézanna, Daumiera a Greca. V zátiších z l. 1924-1925 ("Ovoce na skleněném podnosu", "Zlatá mísa", "Stříbrná miska") zdůrazňuje Procházka látku a tvarovou čistotu věcí a jejich plastičnost nanášením písku, nalepováním stříbrných a zlatých papírů. Kolem r. 1925 používá i vosku. Enkaustikou zabývá se soustavně v l. 1927-1928. Převládají stále více motivy figurální. Stává se malířem pastorálních výjevů, mythologických scén a alegorií. Působí naň archaické malby starořecké, perské miniatury i pompejánské římské umění. Kreslí ilustrace k "Písni písní". Monumentální vise dospěl v obraze "Prometheus přináší lidstvu oheň" (1938) pro Masarykovu universitu v Brně.