Osobní jméno | Zaorálková, Hedvika, 1900-1982
|
---|
Narození | Slavíkovice (Rousínov, Vyškov, Česko) - 14.06.1900
|
---|
Úmrtí | Praha (Česko) - 15.05.1982
|
---|
Místo působení | Roztoky (Praha-západ, Česko)
|
---|
Charakt. | Sochařka. Autorka více jak 75 kamenných plastik (mramor, pískovec), přes 70 portrétů (kámen, sádra) významných osobností čes. kultury.
|
---|
Životopis | Vzdělání Uměleckoprůmyslová škola v Praze (1919-1925), studia ve Vídni (1925), pobyt v Bourdellově ateliéru (1926) Místo působení: Roztoky u Prahy od roku 1926. Manžel překladatel Jaroslav Zaorálek (1896-1947). K jejím přátelům patřili: A. Diviš, F. Halas, V. Nezval, I. Olbracht, P. Eisner, aj. Dílo Od konce 20. let vytvářela komorní plastiky s rysy určitého primitivismu i lidových plastik. K tématům jejich děl patří svět lidí práce (Uhlíř, 1932, Pískař, 1938), ženské akty (Eva, 1932). Typické jsou postavy s pokrčenými koleny a tváří obrácenou vzhůru a také ležící nebo sedící. H. Zaorálková ztvárňovala i biblické motivy (Sv. Kryštof s Ježíškem, 1955). Příznačné pro ni je tesání v kameni, bez cizího zásahu, ovlivňující její skulpturální cítění. Nemenší důležitost než vlastní objem má pojednání povrchu, zdrsněného a oživeného drobnými vrypy. Samostatnou kapitolou její tvorby jsou portréty, především po roce 1947. Vzniká řada podobizen manžela J. Zaorálka a hudebních osobností (Martinů, Janáček, Talich, Suk, ad.). V 70. letech přerušuje sochařskou práci kvůli zhoršení zraku a vytváří soubor 60 olejů s námětem kamenů. Účast na výstavách doma i v zahraničí.
|
---|
Klíč.slova | výtvarné umění * sochařky * výtvarnice * malířky
|
---|
Citace | Dokumentační přehled ČTZ č. 18/22.4.1980..
|
---|
| Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1995.
|
---|
Interní pozn. | Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA.
|
---|
Soubor | 100reos
|
---|
Odkazy | (3) - Články
|
---|
| (1) - Knihy
|
---|