Pocházel z hudebně nadané rodiny. Avšak přesto, že celá početná rodina i otcovi bratři muzicírovali, nikdo z osmi dětí ivanovického obuvnického pomocníka a později cestáře, přitom lidového kapelníka a muzikanta Petra Uhlíře, nesměřoval ke kariéře hudebníka z povolání. Nadaný Jan hrál na housle a od 12 let hrával v otcově orchestru v Ivanovicích a okolí. Sen Jana o varhanické škole v Brně se rozplynul nad nářadím učedníka strojního zámečnictví v Šmídově továrně v Ivanovicích. Hudby se však nevzdal, chtěl se stát vojenským kapelníkem. V 17 letech se mu podařilo dostat se k vojenské hudbě v Jihlavě. Měl pokračovat ve svém školení na vídeňské škole pro vojenské kapelníky, místo toho však odjel 7. srpna 1914 s hudbou a plukem na ruskou frontu. Ovšem již v září 1914 byla celá hudba zajata, i v zajetí působil ve vojenských kapelách (houslista, dirigent). V roce 1917 vstoupil do čs. legií v Rusku a nastoupil u symfonického orchestru I. záložního pluku čs. legií (později 9. střelecký pluk K. Havlíčka Borovského), s kterým provedl řadu úspěšných koncertů. Do Československa se vrátil v roce 1920. Působil jako kapelník vojenské hudby v Mostě, od roku 1927 v Litoměřicích a po jmenování kapelníkem pěšího pluku č. 5 T. G. Masaryka odešel v roce 1931 do Prahy. Jako čtyřicátník se nerozpakoval vstoupit na dirigentské oddělení pražské konzervatoře. Po jejím absolvování v r. 1935 nastoupil do funkce velitele Vojenské hudební školy. Za okupace byl donucen k odchodu do výslužby. Po osvobození v roce 1945 nastoupil znovu do funkce inspektora čs. vojenských hudeb (vykonával již před válkou) a znovu budoval Vojenskou hudební školu, vytvořil Hudbu hradní stráže, aj. Profesor instrumentace dechové hudby na pražské konzervatořiUprostřed této činorodé práce, poznamenán svou legionářskou minulostí, byl nucen odejít do důchodu. Od počátku své kariéry se zabýval skladbou, napsal více než 70 skladeb pro symfonické orchestry a dechovou hudbu, odkryl pro tento žánr nové tvarové a výrazové možnosti. Pro dechový orchestr upravil na 120 skladeb našich i cizích skladatelů. Novým nástrojovým obsazením se snažil o nové zabarvení dechových orchestrů i o nové, nezaběhnuté aranžmá svých upravených skladeb.Jiţ od roku 1911 hrál v plukovní hudbě. Od roku 1933 velitelem Vojenské hudební školy. Od roku 1939 inspektorem vojenských hudeb. Za německé okupace prosadil u ministerského předsedy generála Aloise Eliáše zřízení hudeb u vládního vojska. Tak se většina nástrojů vrátila po osvobození novým československým vojenským hudbám. Působil jako inspektor do roku 1950. Položil základy nového typu vojenského orchestru, který hraje i náročné symfonické skladby.
Klíč.slova
hudba * hudební skladatelé * kapelníci * vojenská hudba * hudební pedagogové
Citace
Palásek, Emil. Ivanovice na Hané : z historie a současnosti. Ivanovice na Hané 1998.
Soubor
100reos
Odkazy
(6) - Články
(1) - Knihy
osoba
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
