Počet záznamů: 1
Tajemství Vyškovska zasypaná hlínou
Záhlaví-jméno Mikulková, Blanka, 1967- Údaje o názvu Tajemství Vyškovska zasypaná hlínou : Jak žili lidé na zemědělských sídlištích ve starším pravěku, tedy od mladší doby kamenné po dobu bronzovou / Blanka Mikulková Poznámky foto Anotace V předchozích dílech našeho seriálu jsme se zabývali koncem lidského života a s tím souvisejícím pohřbíváním. Dost však už bylo těchto pochmurných nálezů. Dnes se vrátíme k životu. K běžnému životu v zemědělských osadách. První zemědělci Již od mladší doby kamenné (5500 - 4000 př. n. l.) bylo zemědělství hlavním zdrojem lidské obživy. Pěstovalo se obilí, luštěniny a zároveň se rozvíjelo pastevectví. Lidé postupně domestikovali ovci, kozu, prase a skot. Zemědělství přála i změna klimatu. V tu dobu bylo na našem území o jeden až dva stupně tepleji než dnes. Tehdejší vesnice tvořilo tři až pět dlouhých halových domů s kůlovou nadzemní konstrukcí, dosahujících délky od dvaceti do čtyřiceti a šířky od pěti do devíti metrů. V každém žili příslušníci jedné širší rodiny (odhaduje se šedesát až sto lidí). Takovéto domy byly na Vyškovsku objeveny při stavbě rychlostní komunikace R46 Vyškov - Prostějov na počátku 80. let 20. století v katastru Drysic v místě zvaném Radlicus. Další podobný dům archeologové objevili ve Slavkově u Brna v areálu firmy Cutisin v roce 2000. Pro stavbu vesnice si lidé vždy vybírali výhodné polohy poblíž vodního zdroje, ale zároveň mimo zátopové pásmo. Věnovali se především pěstování obilovin a chovu dobytka, jídelníček si však zpestřovali i lovem a rybolovem. Svá pole obdělávali jednoduchým dřevěným hákovým oradlem. Vypěstované obilí drtili na kamenných zrnotěrkách, plochém obdélníkovém kameni s oblým kamenným drtidlem. V jednoduchých pecích z hlíny pak ze získané mouky, velmi hrubé s velkou příměsí drobného štěrku, který pocházel z kamenných zrnotěrek, pekli jednoduché placky a další pochutiny. Vyráběli velice kvalitní keramiku. Nástroje používali pouze kamenné, dřevěné a kostěné. Specializovaná řemeslná výroba ještě neexistovala, takže si téměř vše, co potřebovali, vyráběli sami. Co nebylo možné vyrobit, například sůl, získali výměnným obchodem od kupců, kteří již v té době pravidelně putovali krajinou. V následujícím období, pozdní době kamenné (4000 - 2000 př. n. l.), se dále rozvíjelo a zdokonalovalo zemědělství. Zajímavou vesnici patřící kultuře nálevkovitých pohárů (3800 - 3000 př. n. l.) se podařilo objevit v Rousínovci poblíž dálnice D1. Sídliště tvořily různě zahloubené zásobní jámy, v podstatě šlo o jakési sklípky na potraviny, dále větší, patrně stavební jámy, v nichž se těžila sprašová hlína, která se pak používala k budování primitivních domů. Z těchto chat se však archeologům nepodařilo objevit ani jednu. Důvodem byl způsob konstrukce a výstavby těchto obydlí. Šlo patrně o nadzemní domy ze dřeva a hlíny, po nichž nezůstala v zemi žádná stopa. Unikátní nález Jedinou nalezenou obytnou budovou byl unikátní žlabový dům, který však patřil starším současníkům kultury nálevkovitých pohárů, takzvané jordanovské skupině (4000 - 3800 př. n. l.). Půdorys domu vymezoval žlábek, dům byl navíc "otevřený" směrem k severu. Obydlí z Rousínovce patří k mimořádným archeologickým objevům, neboť těchto staveb je na území Moravy dosud známo jen velice málo. Navíc jde o zatím nejzachovalejší půdorys takovéhoto domu objevený na našem území. V závěru pozdní doby kamenné přichází na území Moravy kmeny kočovných pastevců, které podle nalezené keramiky archeologové označují jako lid či kulturu se šňůrovou keramikou (2400 - 2100 př. n. l.). Protože tito lidé se svými stády nepřetržitě kočovali, žili pouze v lehkých a skladných stanech. Z toho důvodu nejsou, až na výjimky, známá žádná jejich pevná sídliště. Nejlépe jsme o nich informováni z poměrně častých hrobových nálezů, o nichž jsme již psali v části o kostrových hrobech. Život lidí v dlouhé periodě doby bronzové (2000 - 800 př. n. l.) se od převládajícího pastevectví v závěru pozdní doby kamenné vrátil ke klasickému modelu zemědělství, tedy k pěstování kulturních plodin a k chovu dobytka. Na svých polích pěstovali pšenici jednozrnku a dvouzrnku, méně často žito, ječmen a oves. V zásobní jámě ve Velešovicích bylo nalezeno dokonce dvě stě kilogramů zuhelnatělého obilí. Použití kovu Používali ještě hojně kamenné či dřevěné nástroje, začíná se však již objevovat bronz. Zpočátku pouze na drobných předmětech, především špercích, později však dosahuje masovějšího užití a vyrábí se z něho například nože, sekery, srpy či dýky. Na počátku doby bronzové žili lidé únětické kultury (1900 - 1550 př. n. l.) v nadzemních kůlových domech se sedlovou střechou. Tři zachovalé půdorysy těchto domů odkryli archeologové právě ve Velešovicích. Obytná plocha jednoho domu byla zhruba čtyřicet metrů čtverečních. Bydlení v kůlových nadzemních domech se dodržovalo prakticky po celou dobu bronzovou. Na počátku starší doby železné (800 - 400 př. n. l.) se zřejmě ochladilo. Lidé již nežili v nadzemních kůlových domech, ale naopak začali své příbytky hloubit stále víc do země. Vznikly takzvané zemnice - tedy dům v zemi, hluboký až dva metry, z něhož je vidět pouze stanová střecha. V běžné osadě bývalo pět až sedm takovýchto chýší, součástí vesnice byly i zahloubené zásobní jámy ve tvaru vaku. Jak již napovídá samotný název této prehistorické doby, začal se zprvu ojediněle ke konci již masivně užívat nový kov - železo. Lidé však žili ve svých osadách stále primitivním způsobem a způsob obdělávání polí dřevěným hákovým oradlem se od neolitu téměř nezměnil. Novinkou byl čtyřkolový nákladní vůz užívaný v zemědělství, tažený koňmi. Pěstovaly se pšenice, ječmen, žito, oves, proso a hrách. Na Vyškovsku byla část osady kultury horšovské, patřící do starší doby železné, prozkoumána ve Slavkově u Brna v letech 1993 - 1998 v areálu firmy Cutisin. Osadu tvořilo více než padesát objektů, z toho menší část obytné chýše a větší zásobní jámy na potraviny. Příště se budeme věnovat životu v zemědělských osadách v mladším pravěku a raném středověku. BLANKA MIKULKOVÁ Foto - PRAVĚKÉ OBYDLÍ. Rekonstrukce halového nadzemního domu z mladší doby kamenné (5500 - 4000 př. n. l.). Foto - Ústav archeol. památkové péče Brno Zdroj.dok. Vyškovský deník. - 22. 1. 2010, č. 18, s. 4 Předmět.hesla archeologické lokality - Vyškov-oblast (Česko) Hesla geogr. Vyškov (Česko : oblast) Systematika 902.2 * (437.322) Katal.org. KKD Vyškov Země vyd. Bez místa, neznámé nebo neurčené místo Jazyk dok. Čeština Databáze Články 
článek
Počet záznamů: 1