Počet záznamů: 1
Tajemství Vyškovska zasypaná hlínou
Záhlaví-jméno Mikulková, Blanka, 1967- Údaje o názvu Tajemství Vyškovska zasypaná hlínou : další díl nového seriálu Vyškovského deníku Rovnosti vypráví o tom, jak pravěcí obyvatelé regionu pohřbívali své mrtvé / Blanka Mikulková Poznámky foto Anotace V minulých dílech našeho seriálu jsme se věnovali pohřbům, které jakýmkoli způsobem vybočovaly z "normálu" - odlišovaly se od tradičních pohřbů na stálých pohřebištích té které doby. Dnes se zaměříme na běžný způsob pohřbívání, archeologové v této souvislosti mluví o takzvaném pohřebním ritu. Tento ritus má dvě základní skupiny: pohřby kostrové a žárové. Pohřby kostrové můžeme dále rozdělit podle způsobu uložení mrtvého v hrobě na pohřby skrčených koster (v 19. století se označovaly jako pohřby "skrčků"), které jsou obecně starší, a pohřby v přímé poloze na zádech, patřící již do mladších fází pravěku a raného středověku. Hroby "skrčků" Pohřby ve skrčené poloze se poprvé objevují v mladší době kamenné - neolitu (5500 - 4000 př. n. l.), největšího rozmachu zažívá tento způsob pohřbívání v pozdní době kamenné - eneolitu (4000 - 2000 př. n. l.) a pomalu doznívá v době bronzové (2000 - 1000 př. n. l.). K nejstarším příkladům pohřbů ve skrčené poloze patří na Vyškovsku hroby kultury se šňůrovou keramikou. Nositeli této kultury byli kočovní pastevci, žijící ve stanových osadách. Své zemřelé pohřbívali na menších pohřebištích čítajících patnáct až třicet hrobů, soustředěných na nízkých návrších. V posledních letech prozkoumali archeologové na Vyškovsku několik hrobů těchto pastevců. Příkladem je nález učiněný při stavbě benzinové pumpy Avanti ve Vyškově v roce 1998. Ve větším obdélníkovém hrobě byl pohřben dospělý muž. Do hrobu měl vloženu velkou keramickou amforu a několik dalších nádob a také mohutnou kamennou sekerku. Dalších téměř dvacet šňůrových hrobů se podařilo odkrýt na trase dálnice D1, v úseku Vyškov - Ivanovice na Hané. K nejlepším příkladům pohřbívání ve skrčené poloze patří jedno z největších pohřebišť kultury se zvoncovitými poháry (2200 - 2000 př. n. l.) na Moravě. K jeho odkrytí došlo v roce 2002 během stavby dálnice D1 v katastru Hoštic. Archeologové tam během několikaměsíčního výzkumu prokopali velkou část pohřebiště čítající 155 hrobů (mezi převažujícími kostrovými hroby bylo i několik hrobů žárových). Zemřelí v nich leželi ve skrčené poloze tak, že muži spočívali na levém boku s hlavou k severu a ženy na pravém boku s hlavou k jihu. Většina hrobů byla vybavena dvěma až třemi nádobami, mužské hroby obsahovaly navíc kamenné šipky, nátepní destičky (ochrana ruky lukostřelce - luk se stal typickou zbraní tehdejších mužů), ženské hroby byly ojediněle vybaveny měděnými, stříbrnými a zlatými šperky. Jak jsme se již zmínili, ve skrčené poloze se pohřbívalo i v době bronzové. Část pohřebiště protoúnětické kultury z počátku doby bronzové (2000 - 1900 př. n. l.) byla prokopána během stavby dálnice D1 v katastru Ivanovic na Hané. Na počátku doby bronzové se v hrobech také stále častěji objevují kovové předměty. Zájem o tuto poměrně drahou surovinu či složité duchovní obřady té doby (dodnes není tato skutečnost spolehlivě objasněna) vedly též k velice častému vykrádání hrobů. V hrobech protoúnětické a únětické kultury jsou také doloženy dřevěné rakve. Během stavby obchvatu Slavkova u Brna bylo v letech 1993 a 1994 objeveno dosud neznámé pohřebiště únětické kultury (1900 - 1600 př. n. l.). Hřbitov nacházející se v bezprostřední blízkosti únětické osady čítal 43 hrobů. V mělkých hrobech bez výbavy byly většinou uloženy děti, v hlubších hrobech, jejichž hloubka dosahovala výjimečně dva metry, potom dospělí. Tyto hroby obsahovaly zároveň dřevěnou rakev vyrobenou z podélně rozštípnutého a vydlabaného kmene. Po uložení nebožtíka do spodní části rakve přiložili pozůstalí horní část kmene a boky utěsnili jílem. Některé rakve byly dokonce podložené kameny, aby se zamezilo jejich kývání. Čtyři pětiny všech hrobů byly již v pravěku vyloupeny, takže o jejich výbavě se dovídáme pouze náznakově z hrobů, které zloději přehlédli. V těchto hrobech měli zemřelí uložené předměty z bronzu - nákrčníky, dýky, jehlice, vlasové ozdoby, náramky, dále jantarové korálky, kostěná šídla a keramiku. Pohřby v natažené poloze na zádech se objevují ve starší době železné (800 - 450 př. n. l.), převládajícím ritem jsou pak v mladší době železné (400 - 0 př. n. l.) a největšího rozmachu dosahují v raném středověku - v době velkomoravské (9 - 10. století n. l.) a v mladší době hradištní (11. - 13. století). Nové pohřbívání Zajímavým dokladem pohřbu v natažené poloze na zádech je rozměrný hrob bohaté třiceti až čtyřicetileté ženy ze starší doby železné (1. polovina 6. století př. n. l.), nalezený při stavbě autosalonu ve Slavkově u Brna. Hrob zakrytý vápencovými bloky v sobě ukrýval bohatou keramickou výbavu, skleněné a jantarové šperky, železný nůž, železné spony na spínání oděvu. Nejvýznamnějším nálezem je však masivní pás tvořený stovkami drobných i větších bronzových pukliček, sepnutý železnou sponou, který měla zemřelá na sobě. Dalším dokladem tohoto způsobu pohřbívání jsou hroby z mladší doby železné (4. - 3. století př. n. l.). Na trase dálnice D1 u Hoštic objevili archeologové i pohřebiště čítající 21 hrobů (v hrobech byli pohřbeni muži, ženy i děti). Ve většině z nich mrtví leželi s hlavou směřující k severu, výjimkou byly tři mužské bojovnické hroby, v nichž hlava směřovala k východu. Dva z těchto mužů měli u sebe typickou bojovnickou výbavu - v jednom případě meč položený netypicky přes levou polovinu hrudníku, v druhém kompletní výbavu: meč, kopí a štít. V ostatních hrobech se nacházely předměty charakteristické pro danou dobu, především železné spony, železné a bronzové náramky, keramika. Dobou velkomoravskou (9 - 10. století) začíná etapa největšího rozmachu pohřbívání v přímé poloze na zádech. Je to zároveň doba přísného rozlišování společenského a sociálního postavení zemřelých. Dokladem je například hrob bojovníka nalezený v roce 2005 v areálu Velux ve Vyškově. Na svou dobu mohutný muž, vysoký 176 centimetrů, ve věku 20 - 29 let, měl u sebe železnou dýku a u pravé nohy železné ostruhy, které jsou jasným znakem této výše postavené společenské vrstvy. Ve vedlejším hrobě spočívalo deseti až dvanáctileté dítě, jehož hlavu zdobila stříbrná náušnice a u nohou mu leželo vědro se železnými obručemi. Téměř 40 velkomoravských hrobů archeologové prozkoumali i při stavbě dálnice D1 v katastru Topolan. Mezi hroby, které patřily ženám, mužům i dětem, se objevilo i několik bojovnických hrobů s železnými ostruhami. Stavba dálnice archeologům velice přála a stala se ojedinělou možností k nahlédnutí do života v minulosti. Dalším výčtem kostrových pohřebišť a hrobů nalezených jen za posledních pětadvacet let na Vyškovsku již nebudeme čtenáře zatěžovat. Byl by to seznam opravdu dlouhý - jedná se o stovky hrobů. Příště se zaměříme na pohřebiště žárová. BLANKA MIKULKOVÁ Foto - PRAVĚKÉ HROBY. Vlevo nahoře: Hrob velkomoravského bojovníka z 9. století nalezený v průmyslové zóně Sochorova ve Vyškově. Vpravo a vlevo dole jsou ukázky z hrobů kultury zvoncovitých pohárů na pohřebišti v Hošticích. Foto - Archiv ÚAPP Brno Zdroj.dok. Vyškovský deník. - 8. 1. 2010, č. 6, s. 4 Předmět.hesla archeologické lokality - Vyškov-oblast (Česko) Hesla geogr. Vyškov (Česko : oblast) Systematika 902.2 * (437.322) Katal.org. KKD Vyškov Země vyd. Bez místa, neznámé nebo neurčené místo Jazyk dok. Čeština Databáze Články 
článek
Počet záznamů: 1