Počet záznamů: 1
Tajemství Vyškovska zasypaná hlínou
Záhlaví-jméno Mikulková, Blanka, 1967- Údaje o názvu Tajemství Vyškovska zasypaná hlínou : území regionu je bohaté na doklady, jak žili lidé v mladším pravěku. Staří Keltové, Germáni a Slované / Blanka Mikulková Anotace V předposledním díle našeho seriálu se zaměříme na běžná zemědělská sídliště v mladším pravěku a raném středověku. Jde o etapu od mladší doby železné (400 - 0 př. n. l.) do doby velkomoravské (9. - 10. století). V této době již zcela převládlo užití železa jako materiálu pro výrobu zemědělského nářadí. Navíc Keltové, žijící na našem území v mladší době železné, byli nositeli převratných změn v zemědělství. Svá pole obdělávali oradly se železnými radlicemi a krojidly, vláčeli je branami se železnými hroty. Obilí sklízeli železnými kosami. Své vesnice si Keltové většinou stavěli na sprašových terasách poblíž vodních toků. Jednou z největších na Vyškovsku je osada, kterou v letech 1999 až 2007 prozkoumali archeologové na rozsáhlých polích nově budované průmyslové zóny Sochorova I a II ve Vyškově. Keltské vesnice Během výzkumu jsme zjistili, že na toto místo přišla již první vlna keltského obyvatelstva v polovině 5. století př. n. l. Zůstala tam po něm rozlehlá vesnice, která je do dnešní doby jednou z nejlépe prozkoumaných vsí této doby na Moravě. Nejstarší Keltové žili pravděpodobně v nadzemních domech s kůlovou konstrukcí - na ploše výzkumu bylo prozkoumáno nejméně pět takovýchto domů. Stěny domu tvořila konstrukce z proutí a hliněné kaše, takzvaná mazanice. Tuto hlínu těžili v rozsáhlých jamách nazývaných hliníky, které po vytěžení sloužily jako jámy na odpad. Keltská vesnice přetrvala na stejném místě téměř čtyři sta let, i když samozřejmě nemůžeme říci, že byla osídlena kontinuálně. Je možné, že původní obyvatelé odešli a přišli jiní, nicméně stále se jednalo o Kelty. Ve 4. století př. n. l. přichází na naše území druhá vlna keltské populace, která zde setrvá až do přelomu letopočtu. Její vesnice již vypadala trochu jinak. Zdejší obyvatelstvo žilo v typických obdélníkových částečně zahloubených chýších se sedlovou střechou, jejíž konstrukci nesly dva kůly umístěné ve středu kratších stran. Potraviny skladovali v zahloubených zásobních jamách a hlínu, stejně jako jejich předchůdci, těžili v rozsáhlých stavebních jamách. Chaty byly vybaveny jednoduchým dřevěným nábytkem, po němž někdy zůstaly stopy v zemi. Podlaha v chatách byla většinou pouze z dusané hlíny. Lidé měli svá obydlí vybavená keramikou, železnými předměty - noži, jehlami, šídly, srpy, tkalcovskými stavy a podobně. Výjimkou nejsou ani nálezy bronzových předmětů - především šlo o šperky či součásti oděvu, časté jsou i nálezy zlomků náramků z modrého skla. Obdobnou, ale menší keltskou osadu se podařilo odkrýt při budování suchého poldru v Rošťoutkách, místní části obce Milonice, v roce 2005. Na obdobných místech jako Keltové se usazovaly i germánské kmeny (0 - 400 n. l.), které na naše území přišly po přelomu letopočtu. Proto jsme také jejich osadu nalezli na stejném místě u Marchanického potoka ve vyškovské průmyslové zóně Sochorova. Velice rozsáhlé germánské sídliště prozkoumali archeologové v letech 1989 až 1990 při stavbě dálnice D1 v místě mimoúrovňové křižovatky dnešního exitu Vyškov - západ. Protože byla prokopána celá plocha této vesnice, mohli zjistit i rozmístění a účel jednotlivých staveb. Dokonce prozkoumali i ploty ohraničující jednotlivé usedlosti. Na rozdíl od Keltů si Germáni stavěli polozahloubené chaty, jejichž nadzemní konstrukci tvořilo šest kůlů nesoucích sedlovou střechu. V jižní stěně chaty byl velice často vchodový výklenek. U Keltů i Germánů lze konstatovat rozvinuté pěstování obilovin, luštěnin a chov dobytka. Obětování psů Zajímavým zvykem, a to jak v keltském, tak v germánském prostředí, bylo rituální pohřbívání psů do obytných staveb. Tyto "psí oběti" se zpravidla objevují po skončení používání domu. To znamená, že pokud dům již pro bydlení nebyl vhodný, jeho majitelé jej opustili a postavili si nový, ve starém domě však rituálně obětovali psa. Místo v okolí Marchanického potoka ve Vyškově bylo patrně mimořádně příhodné pro osídlení. Z toho důvodu jsme na tomto místě prozkoumali i slovanskou osadu z doby velkomoravské (9. - 10. století). Slované tam žili ve čtvercových, mírně zahloubených chatách, kde střechu nesla dvojice kůlů. K vybavení chat patřila i kamenná pec umístěná v rohu stavby. V jedné z chýší jsme nalezli i několik kompletních kusů keramiky a rotační kamenný žernov pro mletí obilí. Žernovy byly po obroušení běžně odhazovány do odpadních jam, kde jsme jich také několik nalezli. Slované uchovávali své zemědělské výpěstky v hlubokých zásobnicích. Stěny jámy byly vymazané mazanicí a vypálené. Aby se zamezilo přístupu vzduchu a tím i znehodnocení potravin, bylo úzké hrdlo jámy utěsněno kameny a hlínou. K přístupu do jámy, často hluboké i více než dva metry, sloužil primitivní žebřík. Ze dna jedné z jam jsme na vyškovském sídlišti získali i zuhelnatělé obilky. O pravěkých sídlištích bychom samozřejmě mohli psát mnohem více. Pro úplnost se ještě ve zkratce zmíníme o tom, že neexistují pouze tato takzvaná rovinná sídliště, ale i sídliště na kopcích, často opevněných soustavou valů a příkopů, kterým říkáme hradiska. Většinou vznikala v neklidných časech přesunů obyvatelstva či loupeživých vpádů sousedů. V okrese je jich známá celá řada. Jmenujme některé: z počátku mladší doby železné je to hradisko Černov u Ježkovic, ze starší doby železné hradisko v Orlovicích, hradisko Zelená Hora, hradiska ve vojenském újezdu Březina, dále v Lulči a Nemojanech. Byla by jich opravdu celá řada, ale není vždy dobré na ně upozorňovat. Archeologové o tom vědí své! V příštím, závěrečném dílu našeho seriálu si přiblížíme specializovanou řemeslnou výrobu, jejíž stopy nacházíme na pravěkých sídlištích. BLANKA MIKULKOVÁ Foto - PRAVĚKÁ SÍDLIŠTĚ. zleva doprava, odshora dolů: Polozemnice z mladší doby železné prozkoumaná v roce 2005 v průmyslové zóně Sochorova ve Vyškově. Rekonstrukce chaty z doby římské. Rekonstrukce velkomoravské polozemnice. Pes rituálně pohřbený v polozemnici u kůlové jamky. Foto a repro: Ústav archeologické památkové péče Brno Zdroj.dok. Vyškovský deník. - 29. 1. 2010, č. 24, s. 4 Předmět.hesla archeologické lokality - Vyškov-oblast (Česko) Hesla geogr. Vyškov (Česko : oblast) Systematika 902.2 * (437.322) Katal.org. KKD Vyškov Země vyd. Bez místa, neznámé nebo neurčené místo Jazyk dok. Čeština Databáze Články 
článek
Počet záznamů: 1