Narodil se 18. května 1875 v učitelské rodině v Lomnici u Tišnova. Své dětství a mládí prožil v Kobeřicích u Slavkova. V roce 1890 začal studovat na brněnském učitelském ústavu. Velký vliv na něho měl archeolog profesor Josef Hladík, který si nadaného studenta velmi oblíbil. A když pak v roce 1894 úspěšně odmaturoval, pomáhal Hladíkovi v jeho výzkumech slovanského pohřebiště u Heršpic. Alois Procházka učil na mnoha školách na Vyškovsku . Jeho prvním působištěm byla Lhota u Vyškova (1894-1899), pak Blažovice (1899-1907), Křenovice u Slavkova (1907-1910), Olšany (1910-1919), Kobeřice (1919-1924), Černčín (1924-1933) a posléze Slavkov (1933-1935), kde setrval do své penze. Zemřel 16. dubna 1940 ve Slavkově u Brna. Svůj první nález (inventář únětického hrobu) vystavil na národopisné výstavě ve Slavkově roce 1893 Zprávy o svých nálezech začal zveřejňovat v roce 1900 nejdříve v Časopisu Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci, později v Časopise Moravského zemského muzea v Brně a v Pravěku. Své články doplňoval vlastnoručně kreslenými obrázky. V roce 1906 vydal Památky z bitvy u Slavkova r. 1805. V témže roce stál u zrodu Moravského archeologického klubu. Společně s přáteli i žáky M. Chleborádem, E. Kolibabem, F. Kalouskem a K. Tihelkou vytvořil pozoruhodnou badatelskou sestavu regionu Bučovicka a Slavkovska, která se prosadila na čelné místo v amatérské archeologii a jejíž posledně jmenovaní mladší členové se stali předními představiteli profesionální prehistorie. Jejich nálezy tvoří dodnes významnou část sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Svými výzkumy zachraňoval a získával archeologické nálezy snad ze všech období pravěku. Nejvýznamnějším dílem je monografie Gallská kultura na Vyškovsku. La Tène středomoravský (1937). Jde o publikací shrnující výzkum moravských keltských pohřebišť. V roce 1930 založil Vlastivědný sborník okresu vyškovského, především pro potřeby učitelů na Vyškovsku. Kolem sborníku shromáždil řadu spolupracovníků. Kromě archeologie se zabýval také erby, pečetěmi, starými náhrobními kameny, keramikou, cechovními památkami. Výsledky svého bádání uveřejňoval samostatně nebo ve výše zmíněním sborníku. Mimoto se zabýval i sbíráním lidových pověstí z míst, kde působil, jak o tom svědčí kniha Pověsti, paměti a příhody z Bučovska, Slavkovska a Vyškovska (1940, 1941).
Klíč.slova
archeologové * učitelé * etnografové
Citace
Vlach, Jaroslav. Moravský archeolog Alois Procházka. Slavkovský zpravodaj. 1985, č. 1-2, s. 22.
Interní pozn.
Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA.
Soubor
100reos
Odkazy
(3) - Články
(21) - Knihy
(1) - ***nezarazeno***
osoba
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
