| Osobní jméno | Obzina, František, 1871-1927
|
|---|
| Narození | Bystrovany (Česko) - 13.05.1871
|
|---|
| Úmrtí | Vyškov (Česko) - 26.07.1927
|
|---|
| Místo působení | Vyškov (Česko)
|
|---|
| Olomouc (Česko)
|
|---|
| Charakt. | Tiskař a nakladatel, který proslavil Vyškov a zapsal se do dějin české knižní kultury.
|
|---|
| Životopis | František Obzina se narodil 13. května 1871 v Bystrovanech u Olomouce. Tiskařem se vyučil v Arcibiskupské tiskárně v Olomouci. Počátkem roku 1904 natrvalo přesídlil do Vyškova a zde koupil tiskárnu na náměstí( původní budova vedle Komerční banky). Zpočátku se věnoval merkantilnímu tisku (plakáty, obchodní a úřední tiskopisy). Tiskly se zde i Vyškovské noviny. V roce 1911 započal ve své tiskárně s knihtiskem. Antonín Stříž, rodák z nedalekých Bohdalic a pozdější vyšehradský sídelní kanovník, domluvil spolupráci se známým staroříšským vydavatelem Josefem Florianem, který již před první světovou válkou prokazoval, že úctyhodné kulturní počiny mohou vznikat i mimo metropole. Florianovy slavné edice Dobré dílo a Studium byly z větší části tištěny právě u Obziny. Josef Florian byl znám vysokými nároky na typografickou úroveň svých knih. Tato spolupráce vedla k oboustrannému růstu kvality a stala se bránou k navázání nových kontaktů s dalšími známými nakladatelli. Od roku 1916 to bylo pražské nakladatelství A. Srdce, množstvím titulů byla zastoupena firma V. Petr ( v roce vytištěna sbírka Jaroslava Seiferta Na vlnách T. S. F.) a v roce 1919 začala spolupráce s nakladatelstvím Aventinum Otakara Štorch-Mariena. Aventinum vydávalo díla sourozenců Čapkových, která byla v období 1920 - 1932 tištěna téměř výhradně ve Vyškově. Jen u Karla Čapka to představuje 22 knižních titulů v 86 vydáních. Z dalších nakladatelství, pro která Obzina tiskl, lze jmenovat: Fr. Borový, Družstevní práce, K. Janský, S. Kočí v Brně, Moravské kolo spisovatelů, L. Kuncíř, Sfinx-Janda a další. O roku 1923 začal Obzina také knihy vydávat. Základní knižnicí se stala Edice Obzinoových tisků (1923 - 1947), v níž vyšlo 77 svazků; postupně přibyly další edice. V roce 1920 se tiskárná přestěhovala do dvorního traktu naproti radnice (dnes elektroopravna pana Vrtílka, jejíž provozovny jsou přibližně ve stejných místech, kde stávalo tehdejší přízemní stavení). V roce 1926 vzniklo volné sdružení nakladatelů a knihkupců Klub moderních nakladatelů - Kmen, jehož programem bylo zvyšování knižní kultury a vydávání nekomerční literatury; F. Obzina se stal zakládajícím členlem. Na zadní straně obalu se začala objevovat značka Kmene. Pro Knihovnu Karla Dvořáčka je významné, že zde byla rovněž vytištěna Olza Karla Dvořáčka (literární dubut z roku 1937) - jediná jeho kniha tištěná u Obzinů.Zvláštní postavení v Obzinově tiskárně měl spisovatel, knihovník a organizátor kulturního dění v Brně Jiří Mahen, S F. Obzinou ho pojilo přátelství, stal se rádcem při vyhledávání hodnotných děl pro jeho tisky. Dokonalou, po všech stránkách profesionální prací přispěla Obzinova tiskárna k pozvednutí meziválečné české knižní kultury, což bylo oceněno i na mezinárodním poli - 1923 uznání na mezinárodní výstavě ve Florencii a 1925 stříbrnou medailí na Výstavě dekorativního umění v Paříži. Po smrti F. Obziny 26. července 1927 na jeho práci úspěšně navázal jeho zeť Alois Báňa (1892-1977). V roce 1945 tiskárna vyhořela.
|
|---|
| Klíč.slova | tiskaři * nakladatelé a vydavatelé
|
|---|
| Citace | Raška, Vladislav. Obzinova tiskárna ve Vyškově. Duha, 2002, č. 3, s. 10-13.
|
|---|
| Mikulka, Radek. Knihtiskař a nakladatel František Obzina. Vyškov, 2000.
|
|---|
| Interní pozn. | Zdroj "Jsem z Vyškova (osobnosti Vyškovska)" uvádí datum narození 13. 5. 1871, zdroj "Osobnosti Moravy.eu" uvádí datum narození 13. 3. 1871
|
|---|
| Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA.
|
|---|
| Soubor | 100reos
|
|---|
| Odkazy | (23) - Články
|
|---|
| (41) - Knihy
|
|---|
